|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Žídek, Jan ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
v Abstrakt Předmětem této diplomové práce je charakteristika a porovnání rozhodčího řízení v České republice a ve Švýcarsku před místními rozhodčími institucemi. Volba Švýcarska byla ovlivněna skutečností, že je tato země tradičním místem konání mezinárodních rozhodčích řízení a sídlí zde i několik významných rozhodčích institucí. Diplomová práce se skládá z úvodu, čtyř kapitol a závěru. První kapitola obsahuje obecnou charakteristiku rozhodčího řízení a alternativních způsobů řešení sporů. Navazující kapitoly jsou již detailněji zaměřeny na srovnání právní úpravy rozhodčího řízení v obou zemích a na představení dvou významných rozhodčích institucí. První z nich je český Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který je v současnosti jediným českým stálým rozhodčím soudem s neomezenou působností. Druhou představovanou institucí je Rozhodčí instituce švýcarských obchodních komor, která od roku 2012 umožňuje konání rozhodčího řízení pod novou organizační strukturou a podle nových rozhodčích pravidel. V neposlední řadě je diplomová práce věnována charakteristice a srovnání hlavních stádií rozhodčího řízení podle aktuálních rozhodčích pravidel obou institucí. Cílem diplomové práce je především upozornit na některé společné a rozdílné prvky v české a švýcarské právní...
|
|
|
Mezinárodní obchodní arbitráž na počátku třetího tisíciletí
Pressburgerová, Lucia ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
128 Abstrakt Práce je rozdělena do devíti kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení je definováno jako právem upravený způsob řešení sporů mimo soudy obecné, kdy strany sporu dohodly, že věc předloží k projednání a rozhodnutí jedné nebo více osobám (rozhodci, nebo rozhodčímu senátu), a že tím projevily souhlas být takovým rozhodnutím vázány. Je to způsob urovnávání sporu, při kterém třetí strana případ projedná a vydá rozhodnutí, které bude pro obě strany sporu právně závazné. Rozhodčí řízení v České republice se řídí zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZRŘ"), který je z velké části založen na stejných principech jako UNCITRAL Model Law. ZRŘ se aplikuje jak na vnitrostátní, tak i na mezinárodní arbitráž konající se na území České republiky. V souladu se ZRŘ rozhodčí nález může být přezkoumán pouze jinými rozhodci, pokud si tak smluvní strany v rozhodčí smlouvě ujednají. Z důvodů vážných právních vad, ZRŘ umožňuje stranám, aby usilovaly o rozhodnutí soudu, kterým bude takový rozhodčí nález zrušen. V České republice se strany mohou rozhodnout, zda se jejich záležitost projedná a rozhodne v řízení před (trvalou) rozhodčí institucí nebo v řízení ad hoc. Stálý rozhodčí soud může být založen pouze...
|
|
|
Alternativní způsoby řešení sporů o doménová jména
Gongol, Tomáš ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent) ; Jakl, Ladislav (oponent) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Disertační práce se v teoretické části zabývá problematikou definice doménových jmen a alternativních způsobů řešení sporů. Na právní definici doménového jména je nahlíženo jak z pohledu českého právního řádu, tak i v mezinárodním kontextu. Pravidla regulace nakládání s doménovými jmény jsou vymezeny nejen příslušnými zákonnými normami, ale rovněž, a především, v pravidlech správců jednotlivých národních a generických vrcholových domén. Analýza těchto pramenů a jejich komparace je nezbytným předpokladem pro úvahy nad dalším vývojem. Neexistence zákonné právní úpravy způsobuje řadu problémů, na které je poukázáno v souvislosti s konkrétními soudními a správními rozhodnutími vydanými v České republice. Obzvláště důležité jsou vztahy doménového jména k ochranné známce, obchodní firmě, právům na ochranu osobnosti a nekalé soutěži. Pro vymezení pojmu "alternativní způsoby řešení sporů" byla použita speciální metoda Aristotelova logického čtverce, která je blíže vysvětlena a aplikována na podmínky řešení sporů. Předmětem zájmu v praktické části je právní úprava sporů o doménová jména .eu. Po nezbytném vymezení pramenů stávající právní úpravy na úrovni především sekundárního práva Evropských společenství, navazuje v praktické části analýza rozhodnutí týkající se doménových jmen .eu vydaných alternativní cestou řešení sporů před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v roce 2007. Součástí této analýzy je rovněž tvorba "doménové judikatury" z vydaných rozhodnutí.
|
host ::
RSS.